Cs:spolek OSM ČR

Spolek OSM ČR, je lokálním zastoupením Nadace OpenStreetMap v České republice. Oficiální název spolku zní OpenStreetMap Česká republika z.s. Běžně se používá název bez právní formy (OpenStreetMap Česká republika) a zkratky OpenStreetMap ČR a OSM ČR.

Spolek byl založen na ustavující schůzi během SotM CZ&SK 2018, při které byly schváleny stanovy (stránka k přípravě stanov) nově zakládaného spolku, a vznikl dne 29. prosince 2018 zapsáním do spolkového rejstříku. Viz výpis z rejstříku.

V červenci 2020 se spolek stal lokálním zastoupením Nadace OpenStreetMap pro Českou republiku. Viz oznámení v mailing listu a záznam z hlasování Rady Nadace OSM.

Další informace o spolku je možné nalézt na webu openstreetmap.cz.

Tento článek nebo sekce může obsahovat zastaralé informace. Informace již nejsou správné nebo relevantní.
Pokud znáte aktuální stav věcí, pak, prosím, informujte ostatní aktualizací těchto informací. (Discussion)

Příprava založení spolku

Momentálně se na této stránce nachází informace určené všem zájemcům o diskusi a přípravu vzniku spolku (dříve občanského sdružení), tedy právního subjektu s cílem

• podporovat aktivity OSM na území ČR
• popularizovat projekt OSM
• edukovat laickou i odbornou veřejnost v obecných i konkretních otázkách OSM
• získávat či shromažďovat prostředky na podporu konkrétních projektů
• překonat právní a praktické problémy s kontinuitou právních vztahů jednotlivců (např. držitel domény se stane nekontaktním)
• získat statut Local Chapter OSM Foundation a tím např. zjednodušit dostupnost informací o OSM a o využití dat OSM třetím osobám v ČR
• poskytnout záštitu organizace tam, kde je to např. při jednání s úřady vhodné či nutné

dále označovaného pracovně jako OSMCZ.

Založení spolku dle platné legislativy

zdroj: FrankBold.org

Právní úpravu spolků najdeme v občanském zákoníku v § 214 – 302. Rozlišujeme dvě fáze:

1. Založení spolu
2. Vznik spolku

1. Založení spolku

Spolek je založen přijetím stanov. Občanský zákoník nabízí dva základní způsoby, a to

1. shodou zakladatelů na obsahu stanov, nebo
2. usnesením ustavující schůze.

V prvním případě není nutné, aby se zakladatelé scházeli, postačuje, že na stanovách budou uvedeny jejich identifikační údaje (jméno, adresa, datum narození), datum podpisu a podpis. V praxi bude zřejmě zapotřebí ke stanovám vyhotovit ještě jeden dokument, ve kterém bude datum "schůze" či dohody, identifikace osob, které se rozhodly založit spolek a body, na kterých se tito lidé domluvili (tedy schválení stanov, volba předsedy či dalších členů orgánů spolku, apod.). Pro oba způsoby platí, v souladu s římskoprávní zásadou „tres faciunt collegium“  („tři tvoří spolek“), že spolek musí být založen nejméně třemi osobami.

K založení spolku na ustanovující schůzi se obvykle přistupuje, jestliže se na založení podílí větší počet osob, popř. není předem znám konkrétní počet osob, které budou na založení participovat.

Nejprve je nutno shodnout se na obsahu stanov (návrh stanov OSMCZ a obecný vzor stanov). Povinnými náležitostmi jsou (§ 218):

1. Název a sídlo spolku: Název spolku musí obsahovat slova „spolek“ nebo „zapsaný spolek“, postačí i zkratka „z. s.“. Název spolku musí být odlišný od již existujících právnických osob, nahlédněte tedy před výběrem nejprve do veřejného rejstříku. 
2. Účel spolku (Pozn.: Je-li jako hlavní poslání spolku uvedena ochrana přírody a krajiny, získá spolek možnost účastnit se řízení, v nichž budou dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny - to ale není případ OSM)
3. Práva a povinnosti členů vůči spolku, popřípadě určení způsobu, jak jim budou práva a povinnosti vznikat.
4. Určení statutárního orgánu: Statutární orgán tvoří osoby oprávněné jednat jménem spolku. Stanovy určí, je-li statutární orgán kolektivní (výbor) nebo individuální (předseda).
   • Pozn.: Ve stanovách je velmi vhodné definovat i tzv. mezní situace, tedy co se stane v okamžiku, kdy nejsou Stanovy (či situace, které Stanovy předpokládají) naplněny - např. výbor nesvolá schůzi v určeném termínu, statutátní orgán je nekontaktní apod. Současně je velmi vhodné definovat kroky, které nastávají současně se zánikem spolku jako je převod majetku (na koho, kdo to určí, kdo to provede) apod.

Ustanovující schůzi je třeba svolat nejméně 30 dní před jejím konáním, v pozvánce je nutno uvést místo, čas a pořad zasedání. Z ustanovující schůze je potřeba do 30 dnů pořídit zápis (vzor zápisu a listiny přítomných). Na osoby zapsané v listině přítomných se hledí, jako by podaly řádnou přihlášku do spolku. Kdo hlasoval proti přijetí stanov, může od přihlášky odstoupit. O tom musí být učiněn záznam v listině přítomných opatřený podpisy odstupujícího a toho, kdo záznam učinil.

2. Vznik spolku

Zapomeňme na starou a dnes již neplatnou poučku, že občanské sdružení vzniká registrací u Ministerstva vnitra. Spolek podle stávajícího občanského zákoníku vzniká zápisem do spolkového rejstříku, jehož úpravu najdeme v zákoně č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických osob (rejstříkový zákon), a který je veden rejstříkovým soudem (místně příslušný krajský soud). Vznik spolků tak byl převeden z gesce Ministerstva vnitra pod justici. Návrh na zápis spolku do spolkového rejstříku podávají zakladatelé nebo osoba určená ustavující schůzí. Návrh na zápis musí být podle rejstříkového zákona podán bez zbytečného odkladu po založení spolku. Návrh lze podat pouze na formuláři, který uveřejnilo Ministerstvo spravedlnosti na svých internetových stránkách. Návrh lze podat v listinné nebo elektronické podobě. Podpis na návrhu na zápis v listinné podobě musí být úředně ověřen. Návrh na zápis v elektronické podobě musí být podepsán uznávaným elektronickým podpisem podle zákona  č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce nebo zaslán prostřednictvím datové schránky osoby, jež návrh na zápis podává. Ať už je návrh podáván v listinné nebo v elektronické podobě, musí být elektronicky vyplněn na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti (§ 17 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

Rejstříkový soud vydá ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne doručení návrhu usnesení, kterým vyzve navrhovatele k odstranění vad návrhu nebo k doplnění chybějících listin. Rejstříkový soud provede zápis nebo rozhodne o návrhu nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne podání návrhu. Není-li spolek do spolkového rejstříku zapsán do třiceti dnů od podání návrhu na zápis a není-li v této lhůtě ani vydáno rozhodnutí o odmítnutí zápisu, považuje se spolek za zapsaný do spolkového rejstříku třicátým dnem od podání návrhu (§ 226 odst. 3 občanského zákoníku).

Zápis spolků do spolkového rejstříku je od 1. 5. 2015 zdarma (včetně prvozápisů).

K návrhu na zápis nezapomeňte připojit:

1. souhlas majitele nemovitosti, ve které má spolek sídlo, s úředně ověřenými podpisy (vzor)
2. souhlas osoby (statutárního orgánu - např. předsedy) s tím, že bude zapsán do veřejného rejstříku a její čestné prohlášením o tom, že je svéprávná a není v úpadku, s úředně ověřenými podpisy (vzor)
3. zápis z ustavující členské schůze či zápis o shodě zakladatelů spolu se zápisem o volbě statutárního či jiného orgánu a schválení stanov, zde stačí neověřené podpisy (vzor)
4. aktuální stanovy podepsané předsedou (nebo jiným statutárním orgánem), stačí neověřené podpisy
5. vyplněný webový formulář (pokud ho podáváte v tištěné podobě, podpis na něm musí být úředně ověřen).

Každé ověření lze provést na úřadě nebo na poště se službou Czechpoint za 30 Kč.